Rizikové jevy

Skupiny

Rizikové jevy, dříve nazývané sociálně patologickými jevy, jsou skutečně velkým ohrožením pro třídní kolektivy a je potřeba s nimi velmi citlivě pracovat. Ve chvíli, kdy je skupina ohrožena, je velmi jednoduché, aby sáhla k náhražkovým aktivitám, jako je pití alkoholu, braní drog, krádežím, hazardním hrám, kouření cigaret nebo agresivitě.

Skupina má obvykle tři druhy členů:

Iniciátoři

  • velké riziko selhání a rizikového chování
  • rizikové chování má trvalý, stereotypní charakter a je běžnou součástí života jedince
  • silní iniciátoři vykazují snahu navazovat na sebe další subjekty
  • změna možná za pomoci odborníků + „zlomový“ zážitek v terapii či životě, možnost abstinence – ne vyléčení, v pravém smyslu nejde o nemoc

 Skupina iniciátorů cítí, že chce náhražkovým aktivitám podlehnout.

Váhající

  • běžná míra rizikového chování dle příležitostí a podmínek
  • množství a častost rizikového chování je velmi nepravidelné, typ tzv. přemluvitelný a získatelný pro rizikové chování na základě příležitostí a kvality sociálního prostředí
  • prognóza abstinence a zvládnutí dobrá při jasných změnách prostředí, pomoci odborníků a přístupu sociálního okolí k jejich osobě

Skupina váhajících cítí, že chce nebo nechce náhražkovým aktivitám podlehnout.

Odmítající

  • nízké riziko selhávání až zcela bezrizikové chování
  • kvalitní obranyschopnost proti takto opakovanému chování
  • neznamená automaticky, že by nedošlo k experimentu či krátkému období experimentování, nebo že jde o totální abstinenty
  • závislosti se však ubrání většinou sami

Skupina váhajících cítí, že nechce náhražkovým aktivitám podlehnout.

"Zdravá" skupina má rozložení 10% iniciátorů, 30% váhajících a 60% odmítajících.
A jak je na tom Vaše škola?

Jednotlivci

Každý člověk má v sobě určitou míru iniciativnosti, která mu umožňuje více či méně aktivně během svého života se pro něco nadchnout, riskovat pro to, něco pro svou touhu vykonat, chtít být za to někým ohodnocen, tím vším někam patřit a užít si pocitu uvolnění či nabuzení z celého průběhu této cesty za svým cílem. Tato iniciativnost ale také může být za určitých okolností ohrožující a sociálně nepřijatelná. Jde o to, kolik té iniciativnosti v jednotlivě definovaných rizikových jevech máme ve vínku (genotyp) a jak s ní zacházíme a využíváme ji (fenotyp).

Měřením bylo definováno šest základních typů rizikových jevů chování, které mají své logické pořadí.

Vášeň 
Potřeba po něčem toužit, nadchnout se pro něco, rychle a dychtivě si svou touhu a nadšení uspokojit.

Hazard
Potřeba riskovat (pro svou touhu), mít z toho rychlý efekt (zisk) a zároveň potřeba osahat si své hranice toho, kam až mohu zajít.

(Prudká) akce
Potřeba vykonávat, činit, tvořit, hýbat se, něco dělat. Uspokojit touhu a riskovat pro ni jistě vyžaduje nějakou aktivitu (více a či méně agresivní).

Hodnocení (Přivlastňování)
Potřeba být hodnocen a umět adekvátně hodnotit, znát svou cenu ve skupině i cenu ostatních, schopnost inspirovat se a učit se od okolí, přijatelným a efektivním způsobem přejímat myšlenky, znalosti a názory ostatních.

(Ne) přijímaní skupinou
Potřeba být příjímaný, někam patřit, být akceptovaným členem skupiny, cítit se v ní začleněný a tudíž chráněný, mít a cítit životní rámec a jistoty pro svá konání.

Regulace slasti
Pocit uspokojení, slasti, postupné utlumení nebo narůstající euforie z prožitků vyplývajících z toho, jak naplňujeme nebo nenaplňujeme svou iniciativnost v předchozích typech rizikových forem chování.

Výše popsané rizikové jevy jsou motorem veškerého našeho dychtění, chování, konání, jednání, cítění, prožívání atd. Pokud se toto všechno odehrává v určitých kontrolovaných mezích, tak z toho nevyplývají nikterak závažné problémy. Ale na druhé straně možnost jít na hranu tady je, a také se to děje (a vždy se dělo a dít se bude). Nepotřebujeme k tomu žádné velké důkazy, prostě sociálně nepřijatelné a patologické formy chování vidíme a čteme o nich dnes a denně.

Důsledky:

Vášeň → Beru drogy
Nekontrolovaná vysoká dychtivost a vášnivé uspokojování činností, totální propadnutí: „zcela mě to ovládá“. Překročení hranice nekontrolovatelnosti se může projevit braním drog nebo léků.

Hazard → Hraju automaty
Neúměrné překračování rizika, nereálná představa zisku: „hra vabank“. Překročení hranice nekontrolovatelnosti se může projevit hraním na automatech, hazardním sázením apod.

Prudká akce → Jsem agresivní
Nepřiměřená reaktivita, vznětlivost, impulzivita, prudká akce bez zvážení důsledků: „nechám se strhnout“. Překročení hranice nekontrolovatelnosti se může projevit agresivitou s ničivými důsledky (vůči lidem, věcem i sobě samému).

Přivlastňování → Kradu
Přisvojování si toho, čeho si ostatní cení, třebaže mi to nepatří. Přebírání inspirace, vykrádání cizích myšlenek: „beru si, kradu“. Překročení hranice nekontrolovatelnosti se může projevit krádežemi majetku, ale i zásluh nebo myšlenek.

Nepřijímání skupinou → Kouřím cigarety
Obava z nepřijímání ostatními se projevuje také „strachem z odmítnutí“. Překročení hranice nekontrolovatelnosti se může projevit nadměrným kouřením cigaret.

Regulace uspokojení → Piju alkohol
Stimulování a tlumení slasti má za cíl „navodit si útlum nebo euforii“. Překročení hranice nekontrolovatelnosti se může projevit propadnutím alkoholu, braním hašiše, závislosti na jídle… (princip dopaminového efektu).